Metalista.cz

Metalista.cz

Testament – Brotherhood of the Snake

testamentbrotherhoodcdcoverNa novinku od amerických Testament jsem čekal opravdu s napětím. Co si budeme vykládat, minulé album „Dark Roots Of The Earth“ a následující live album „Dark Roots Of Thrash“, bylo vynikající, navíc když kapela oznámila, že se k ní přidal hvězdný baskytarista Steve Di Giorgio, tak se laťka ještě navýšila.

Již samotný obal alba v podobě hadů, kteří vás sledují, bere dech a nutí vás se zamyslet, co tím kapela chtěla říci.

Již první skladba „Brotherhood Of Snake“, začíná pěkně z ostra a říkáte si, páni to je nášup. Kytarové duo Peterson-Skolnick šlape, jak má a doplnuje ji pořádně cirkulárkový hlas Chucka Billyho. Co dodat, otvírák jak se patří. Druhá skladba „The Pale King“, ke které se kapela rozhodla natočit videoklip jede ve středním tempu, ale to neznamená, že by měla být měkčí, to ani omylem. Zde si vychutnáte změny tempa a také vynikající práci bubeníka Gena Hoglana. Třetí skladba, „Stronghold“ nebo-li tvrz, je tou vůbec nejtvrdší na albu a pekelně rychlou, občas jsem si říkal, kde kapela bere tolik energie. Tohle je skladba přímo stavěná pro koncertní setlist a thrasheři si ji patřičně užijí, je jako stvořená pro pořádný moshpit. „Seven Seals“ je o něco složitější a skladání této skladby muselo být pro kapelu opravdu výzvou. Skladba je instrumentálně velmi rozsáhlá a tady kapela trochu upustila od přímočarosti a trochu zaexperimentovala a tohoto úkolu se zhostila se ctí. Skladba „Born In A Rut“ se nese ve středním tempu a k tomu je prošpikována strhujícími kytarovými sóly, která vás dostanou, a také chytlavým refrénem, který rezonuje v uších ještě dlouho po poslechu. „Centuries Of Suffering“ pořádně zrychluje tempo a Chuck Billy pořádně přitvrzuje, občas si říkáte, že je to thrash tak trochu koketující s death metalem, což je jenom dobře. Jako bychom se ocitli v samotném pekle, když právě přikládají do kotle. Na tempu neubíra ani následující „Black Jack“, pekelná jízda pokračuje a kapele to pořádně šlape. Testament jsou proste kytaroví mistři, ať už Alex Skolnick nebo Eric Peterson, co jméno to pojem. Nezbývá, než jenom z úžasem poslouchat s otevřenými ústy. Kompozičně je tato skladba opět o něco složitější, než jsme byli zvyklí v minulosti, čímž nás Testament utvrzují v tom, že nejsou nijak limitováni. „Neptune’s Spear“ začíná vkusnou heavy vyhrávkou a přechází k naléhavému textu, který můžeme považovat za stále aktuální. Operace Neptune Spear byla krycí akcí, jejímž cílem bylo zabití nejhledanějšího teroristy planety, Usámy bin Ládina. Jak známo operace se zdařila. Text se vyjadřuje k této akci poněkud kriticky Never asking for permission. We always do, as we will… One shot kill…“. Předposlední skladba na albu „Canna-Business“, se zcela určitě týká legalizace konopí v USA. Text se vlastně týká medicinského pokroku a v nepsolední řadě zisku a také svobody. Otázka legalizace konopí je celosvětovým tématem a některé politické strany neváhají tuto problematiku umístit do svého programu s vidinou nárůstu voličské základny. Jak se zdá, kapela má na tuto problematiku jasný názor: Now that society is smoking up what’s legalized America profiting ‚cause cannabis is not a crime“. Album uzavírá dunivá „The Number Game“.

Celkově hodnotím album jako skvělé. Kapela se rozhodla zabrousit do kompozičně složitějších vod a trochu ubrala z přímočarosti minulé řadovky, přesto se tento pokus kapele náramně povedl. Bezpochyby jsou to silné osobnosti a hudební mistři. Na této desce je vidět, že všichni měli dostatek prostoru se umělecky realizovat. Další věcí je zpěv Chucka Billyho, tady musím smeknout. Pěvecky to musel po technické stránce být pořádný oříšek. Tahle deska je beze sporu událostí roku a zcela určitě bude zařazena k tomu nejlepšímu, co letos vyšlo. Na konci tohoto měsíce tj. 25.11 kapela přijede podpořit své album do Prahy spolu s duem švédských kapel Amon Amarth a Grand Magus.